ZRUŠIT
 
DARDIVADLU
DÁRKOVÉPOUKÁZKY
KNIHAMilana Heina
LETNÍSCÉNA
RYCHLÁ
NAVIGACE
 
Láska to (ne)jsou jen písmena

Láska to (ne)jsou jen písmena

 

Jitka Molavcová za klavírního doprovodu Petra Ožany se představí v komorním recitálu propojujícím šanson s osobitým humorem a poezií.

ÚČINKUJÍCÍ A TVŮRCI:

Jitka Molavcová Jitka Molavcová

Autor: Jitka Molavcová

Režie:

 

V PRODEJI

út     25. 1. 2022 19.00h Kamenná scéna
út     15. 2. 2022 19.00h Kamenná scéna
út     15. 3. 2022 19.00h Kamenná scéna
PODROBNOSTI

„Historii Divadla Ungelt píší nejenom divadelní inscenace, ale také poněkud nenápadnější dramaturgická linie komorních písňových recitálů, v nichž se propojuje divadlo s hudbou. Totiž: Píseň je pro nás příběhem, který je třeba odvyprávět, je malým dramatem, které je třeba prožít. Z toho je zřejmé, že máme největší slabost pro šanson. Ne náhodou u nás měly svůj recitál takové osobnosti jako Marta Kubišová, Chantal Poullain či Světlana Nálepková. A ne náhodou ho u nás stále mají Soňa Červená a Jitka Smutná. Od ledna 2022 pak do našeho repertoáru přibude další hudební lahůdka – recitál Jitky Molavcové. Když totiž tato výjimečná umělkyně vydala uprostřed roku 2021 své písňové album s názvem Zčistajasna, bylo okamžitě jasné, že musí zaznít v Ungeltu. Jitka Molavcová je na vrcholu interpretačních sil a s přehledem ji proto můžeme srovnávat s největšími minulými i současnými, světovými i českými šansoniérkami. Tak mimořádné spojení hudebního a hereckého cítění je unikátní a slibuje naprosto výjimečný zážitek. CD je sice dechberoucí, ale živé provedení, to je teprve něco…“ (Pavel Ondruch)

Z recenze Luboše Stehlíka na CD Zčistajasna z časopisu HARMONIE (https://www.casopisharmonie.cz):
„Pod citlivým vedením vydavatelství Galén vydala letos věčná souputnice Jiřího Suchého svou první šansonovou desku. Jmenuje se Zčistajasna a skutečně – zčistajasna je tu klenot. Mnoho let mě při poslechu paní Molavcové napadá, proč taková herečka, spisovatelka a originální zpěvačka nezpívá šansony, vždyť její hlas je pro ně ideální. Proč je šanson v Česku synonymem, při vší úctě, například pro Hanu Hegerovou či Juditu Čeřovskou…? Zapomněl jsem však začít důvodem, proč píšu o „zábavné“ hudbě. Každý měsíc vyslechnu mnoho nových nahrávek. Nevím, proč se Harmonie ocitla ve fi rmě Galén v seznamu adresátů. Když jsem si nahrávku pustil, od prvního šansonu Lásko má (Brel – Kopta) mě paní Molavcová svým hereckým zpěvem omámila jako čarodějnice Alcina pana Händela (omlouvám se za poněkud krutý příměr). Můj obdiv k mnohotvárnosti jejího talentu každým trackem rostl. Nahlédl jsem do světa Weilla, J+J+J, Kavky a přirozeně Suchého i Šlitra. Jitka Molavcová naštěstí není ani potemnělá jako Hana Hegerová, ani drsná à la Ute Lemper. Její šansonová poetika mi spíše připomíná renesanční arabesky nebo středověké kovotepectví. Není divu, že vrcholem jejího projektu je Suchého slovní minimalismus v Good Night, a hlavně sugestivní výklad jednoho z prvních českých šansonů, duchovní písně Otep myrhy ze 14. století. Zčistajasna vyváží tucty novinkových alb klasické hudby naší a světové produkce."

Foto: Jana Pertáková
×

Přihlášení k odběru novinek