Tatiana Dyková

Tatiana Dyková (1978), tehdy ještě coby Tatiana Vilhelmová, byla od malička členkou Kühnova dětského sboru, v němž se věnovala baletu a zpěvu. Logicky pak pokračovala ve studiu hudebně-dramatického oboru na Pražské konzervatoři. Herecké vzdělání nedokončila, neboť se začala naplno věnovat filmové kariéře, která odstartovala již v šestnácti letech. Debutovala v seriálu Prima sezóna a brzy na to ve filmu Indiánské léto, za který získala i přes svoji nezkušenost první nominaci na Českého lva. Od té doby se stala výraznou tváří filmové generace devadesátých let – hrála v Šeptej, Času dluhů, Návratu idiota, Samotářích či Divokých včelách. Po řadě nominacích na Českého lva jej získala až v roce 2006 za film Štěstí (režie Bohdan Sláma). Vedle své hvězdné filmové kariéry se však soustavně věnuje i divadlu. V devadesátých letech hostovala třeba ve Stavovském divadle (Aňa v Čechovově Višňovém sadu v režii Ivana Rajmonta), v Divadle v Celetné (jako Loretka ve Weingartenově Létě, režie Jakub Špalek) a nejčastěji v Divadle Rokoko (jako Manon v Nezvalově Manon Lescaut v režii Ondřeje Zajíce či Abigail v Millerových Čarodějkách ze Salemu v režii Ondřeje Zajíce). Od roku 2002 do roku 2014 však spojila svůj talent s Dejvickým divadlem. V Čechovových Třech sestrách hrála Mášu (režie Miroslav Krobot), v Mozartově Kouzelné flétně Paminu (režie Miroslav Krobot), v Zelenkově Tereminu Lucii Rosen (režie Petr Zelenka) nebo v Krobotově adaptaci Kaurismäkiho filmu Muž bez minulosti Irmu (režie Miroslav Krobot). Už během angažmá v Dejvickém divadle občas hostovala jinde. Například v rámci Shakespearovských slavností hrála Kateřinu ve Zkrocení zlé ženy (režie Daniel Špinar) či ve Viole ztvárnila Boženu Němcovou ve hře i režii Miloše Horanského Neumím jinak než láskou. Po odchodu z Dejvického divadla už nazkoušela jen jednu roli v Divadle Kalich (Sharlu v Lettsově drsné komedii Zabiják Joe v režii Petra Svojtky) a poté konečně vstoupila do Divadla Ungelt. V režii Víta Vencla zde v roce 2018 nazkoušela postavu Kyry v psychologickém dramatu Davida Harea Skleněný strop. Mimo divadla a filmu pravidelně dabuje a spolupracuje s televizí (a to nejen v rámci dramatické tvorby – soutěžila například také v zábavných pořadech Stardance či Tvoje tvář má známý hlas). Často ji také můžete slyšet na vlnách Českého rozhlasu (například v rozhlasové komedii Jaroslava Rudiše a Petra Pýchy Lidojedi).