Richard Krajčo

Richard Krajčo (1977) se coby rodilý Ostravák vyučil elektrikářem a během studia (v roce 1993) založil v Havířově hudební skupinu Kryštof. Poté krátce navštěvoval Vysokou školou báňskou, ale vzhledem k tomu, že byl přijat na Janáčkovu konzervatoř, studia zanechal. V roce 1996 tak začal studovat hudebně-dramatický obor. O dva roky později vyhrál konkurz na moderování hudebního pořadu Medúza. Již v tu dobu se jeho kariéra začala nenápadně rozdvojovat do dvou kolejí. První – kariéra hudebníka – v současné době převažuje, avšak ta druhá – herce – naopak převažovala v roce 1999, kdy nastoupil do souboru Divadla Petra Bezruče v Ostravě. Za čtyři roky působení vytvořil řadu nezapomenutelných rolí, přičemž nejvíce pozornosti získal díky Shakespearově Hamletovi (režie Jiří Josek) či díky Tomovi ve Williamsově Skleněném zvěřinci (režie Janusz Klimsza). Za dánského prince obdržel v roce 2000 prestižní Cenu Alfréda Radoka v kategorii Talent roku. Když Richard Krajčo přijal angažmá v Národním divadle v Praze (2003), narůstala i jeho popularita mimo divadlo – ve světě populární hudby (úspěšná debutová deska s názvem Magnetické pole vyšla v roce 2001). Tehdy se ještě snažil rovnoměrně skloubit obě své strmě rostoucí kariéry: rok co rok vydával skvěle přijímané desky a zároveň hrál divadlo (v Národním divadle byl k vidění v Sigarevově hře Černé mléko či v titulní roli Shakespearova Richarda III.). Hned poté, co Richard Krajčo přesídlil do Prahy, mu nabídl náš principál Milan Hein roli v Penhallově hře Láska a porozumění. Britské drama v režii Hany Burešové mělo premiéru již na počátku roku 2004 a Krajčo se v něm seznámil mimo jiné s Davidem Švehlíkem (dvojici doplnila Martina Delišová, kterou později nahradila Linda Rybová). Umělecké a lidské souznění s Davidem Švehlíkem vyústilo v další divadelní spolupráci a ke zrodu dnes již legendární „ungelťácké“ inscenace: Deštivé dny. Drsné americké drama Keitha Huffa o dvou policistech, které mělo českou premiéru na konci roku 2012, režíroval mimořádný ostravský režisér Janusz Klimsza, s nímž se Richard Krajčo znal ještě z dob jeho působení v Ostravě. Za roli rozpolceného Dennyho získal Krajčo Cenu Thálie 2012. Tenkrát však již dávno přesunul těžiště své kariéry k hudbě a herectví se věnoval jen sporadicky. Tak je tomu dodnes. Ungelt je proto jediné divadlo, s nímž spolupracuje, a kde na živo můžete vidět jeho mimořádné herecké kvality. Ostatně ty několikrát prokázal také na stříbrném plátně (Krysař, Nuda v Brně, Post Coitum, Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště atd.).