Mít dospívajícího potomka není jen tak. Zvláště když jeho záliba v nočním životě překročí únosnou míru. Zoufalému otci tak nezbývá než zavolat na pomoc sestru a zkusit svého syna zachránit. Jak? Léčba šokem snad zabere... Bláznivá komedie, kterou světoznámý dramatik napsal přímo pro Divadlo Ungelt!
Trhni si, otče!

Obvyklá délka představení je 1 hodina a 50 minut včetně přestávky.
Autor
Peter Quilter
Scéna
Pavel Ondruch
Režie
Pavel Ondruch
Překlad
Pavel Dominik
Hudba
Adam Koubek
Kostýmy
Michaela Daniel Huffsteter











Podrobnosti
"Od úspěšné premiéry inscenace 4000 dnů, udržujeme s proslulým světovým dramatikem Peterem Quilterem stálý kontakt. Kdykoli napíše nový text, okamžitě nám ho posílá a my ho s chutí čteme. Stejně tak tomu bylo i se hrou Trhni si, otče!. Námět nás sice nadchnul, leč museli jsme autorovi odpovědět, že se na jeviště Ungeltu opravdu šest herců nevleze. Zanedlouho se nám v mailové schránce objevila nová verze hry (tentokrát pro tři herce) s poznámkou, že ji přímo pro Ungelt přepracoval. A to vskutku nešlo odmítnout… Závěr sezóny tak v Ungeltu oslavíme světovou premiérou zbrusu nového textu Petera Quiltera – je nám ctí!" Pavel Ondruch
Z recenze Jany Paterové (Divadelní noviny):
"Trochu mátožný, neurčitý, lehce introvertní a jakoby bezbarvý Petr Stach přesně splňuje představu otce, který se snaží pomoci synovi a neumí vyřešit své vlastní problémy, jež si vlastně ani nechce připustit. Jeho do sebe stažený výraz skvěle kontrastuje s excentrickou Angelou Báry Štěpánové, která svou neustávající energií ovládá celou scénu. Způsob, jakým do dialogů přesně usazuje trefné repliky, je mimořádný, přičemž její eruptivní komika nepostrádá striktní disciplinovanost a při vší vědomé vnějškovosti působí zcela autenticky. Proto zahraje proměnu, kdy se odhalí Angelina závislost, nesentimentálně, přitom drásavě a naprosto uvěřitelně v duchu celé postavy."
Z recenze Jany Paterové (Divadelní noviny):
"Trochu mátožný, neurčitý, lehce introvertní a jakoby bezbarvý Petr Stach přesně splňuje představu otce, který se snaží pomoci synovi a neumí vyřešit své vlastní problémy, jež si vlastně ani nechce připustit. Jeho do sebe stažený výraz skvěle kontrastuje s excentrickou Angelou Báry Štěpánové, která svou neustávající energií ovládá celou scénu. Způsob, jakým do dialogů přesně usazuje trefné repliky, je mimořádný, přičemž její eruptivní komika nepostrádá striktní disciplinovanost a při vší vědomé vnějškovosti působí zcela autenticky. Proto zahraje proměnu, kdy se odhalí Angelina závislost, nesentimentálně, přitom drásavě a naprosto uvěřitelně v duchu celé postavy."