První týden Letní scény
Dle kalendáře letos začíná léto slunovratem 20. června. Dle Divadla Ungelt už začalo 20. května, tedy v okamžiku, kdy jsme na hradčanském Novém Světě odehráli zahajovací představení Letní scény. I když první hrací týden doprovodilo pár reálných mráčků, po těch pomyslných ani stopy. Letní sezóna je tady!
Vzhledem k tomu, že letní počasí nás obveseluje už od března, není včasný přechod na Nový Svět žádným překvapením. Ještě před deseti lety nikoho nenapadlo hrát v květnu venku nejen proto, že globální oteplování nebylo tak patrné, ale také proto, že nevyzpytatelné jarní deštíky mohly snadno ohrozit každou reprízu. Dešťové riziko už neexistuje – zvláště teď, kdy jsme nad hlediště instalovali zbrusu novou multifunkční střechu. Pod multifunkčností si přitom představte jednak ochranu před deštěm a jednak ochranu před dusnem. Pro naše potřeby byla navržena se speciálním odvětráváním.
První hrací týden absolvovala poslední zatěžkávací zkoušky v plném provozu. Po sedmi dnech hlásím, že prošla na výbornou. Jeden den bylo horko, druhý pršelo, třetí foukalo, čtvrtý nebylo ani tak, ani tak, pátý mžilo, šestý bylo příjemné pošmourno a během sedmého vydržela i zemětřesení vyvolávané zlatým hokejovým zápasem… Zkrátka v hledišti jste rozdíl poznali jen stěží. Však určitě znáte ten pocit, kdy s ledovou kávou relaxujete na zastřešené terase a je vám jedno, jaký nečas se odehrává tam venku – vy jste prostě v pohodlí. I když pochybuji, že je vaše terasa opatřena sofistikovaným systémem osvěžujících mlžítek… Ta Ungeltí ano.
Právě díky těmto vymoženostem si můžeme dovolit být jedinou pražskou letní scénou, která hraje od května. Naše prvenství ocenil nejeden novinář na tiskové konferenci, kterou jsme při zahájení Letní scény uspořádali (fotografie najdete na konci tohoto článku). S novináři celého spektra české žurnalistiky se setkali Milan Hein (pozval na tragikomedii Staří mistři, kde hraje s Františkem Němcem), Simona Stašová (nalákala na své tři tituly), Jitka Smutná (žádanou novinku s ní a s Terezou Brodskou Nadechnout se života hrajeme v létě celkem devětkrát), Bára Štěpánová s Ondrou Brouskem (sehrané duo z Krásné vzpomínky), Marek Němec s Igorem Orozovičem (bráchové z Bráchy) a Anežka Šťastná (Talent roku z Cesty k vodopádům). Na všech přítomných bylo vidět, že se do malebného prostředí, které si i díky střídmé divácké kapacitě zachovává komorní atmosféru, těší. Simona Stašová, pravidelný host Ungeltu, to pojmenovala nejpřesněji: „Tady mohu obejmout celé hlediště. A to až do poslední řady!“
Na tiskovou konferenci kromě herců dorazil i vzácný host – ředitel Centra Paraple David Lukeš. Jistě víte proč, čtete přece tento blog! TADY jsem psal o tom, že naše Letní scéna slaví 20. výročí, a že Centrum Paraple slaví 30. výročí, a že i to byl důvod, proč se Ungelt rozhodl Paraple finančně podpořit uspořádáním charitativního představení Bráchy 10. července. Milan Hein na tiskové konferenci nově prozradil, že výtěžek ze vstupného (který bude kvůli speciálním zvýšeným cenám už tak vysoký) Ungelt ještě zdvojnásobí… To přítomného Davida Lukeše zjevně zaskočilo. Jeho děkovaná řeč, ve které ocenil, že malé rodinné divadlo daruje víc peněz než mnohé obří firmy, nás dojala…
Mimochodem David Lukeš byl také v květnu hostem – spolu s Igorem Orozovičem – rozhlasových Rozprav Milana Heina. Všechny okouzlil svým humorem a chcete-li se nechat okouzlit také, díl je volně k poslechu TADY.
Ke koupi vstupenky na blížící se charitativní představení Bráchy 10. července vás ale nemusí motivovat jen chuť spolu s námi pomoci Parapleti, ale také prozaičtější důvod. Všechny další reprízy jsou beznadějně vyprodané… A není radno otálet ani u ostatních kousků – už teď jsme celkově vyprodaní ze skoro 70 %.
I tak ale máte v těchto chvílích poslední šanci sehnat lístky na Všechny báječný věci, které Letní scénu letos započaly a které ji 13. září završí. Za vzácnou dostupnost vstupenek může fakt, že se nám s Richardem Krajčem podařilo v průběhu celého léta nalézt pro Báječný věci hned 16 termínů. Když k tomu připočteme 4 reprízy Deštivých dnů (již vyprodaných), tak podlehneme dojmu, že Richard bude na Novém Světě bydlet. Umíte si představit krásnější letní sídlo?
Ale nechci vám tady doporučovat inscenace, na které už téměř nejsou lístky. Chci vás naopak pozvat na chuťovky, které jsou tak trochu pozadu. A neprávem.
Stůl pro dva s Alenou Mihulovou a Daliborem Gondíkem měl těžký začátek poznamenaný delší nemocí Alenky. Porod této střihové romantické komedie nebyl jen tak, takže nikdy nezapomenu na zlomový okamžik „oficiální“ premiéry na Letní scéně loni v červnu. Inscenace poznamenaná přerušovaným zkoušením a vyčerpávající nemocí na čerstvém vzduchu nebývale rozkvetla. Herci to rozparádili tak, že na konci s nimi rozjařené publikum tančilo zumbu a jedna nadšená divačka dokonce neodolala výzvě Dalibora a vyhupsla až na jeviště. Léto této dynamické komedii zachycující v půlročním horizontu vztah dvou samorostů strašně slušelo. Přesvědčit se o tom můžete jen dvakrát (21. a 22. června).
Hudební komedii Krásná vzpomínka považuji za důkaz toho, jak dobrý text může skvělá režie a přesné obsazení vystřelit do dramatických výšin. Renomovaný režisér Martin Čičvák z příběhu korepetitora, který by chtěl prorazit jako skladatel a místo toho korepetuje hlasově neobdařenou operní divu, vytvořil neuvěřitelně zábavnou studii o tenké hranici mezi sebeklamem a snem. Bára Štěpánová se za roli Florence Foster Jenksinové umístila v širší nominaci na Cenu Thálie, na čemž mě překvapilo snad jen to, že nominován nebyl i Ondra Brousek. Vlastně ne! Překvapila mě ještě jedna věc: že nezískali nominaci v oboru muzikál (hudební dovednosti, kterými diváky oba živě obšťastňují jsou mimořádné). V červenci a srpnu odehrajeme šest repríz.
Po dvou komediích mi nezbývá než doporučit psychologické drama zabalené do atraktivního formátu road-movie – Cesta k vodopádům. Jiří Langmajer se za roli Opičáka ocitl v širší nominaci na Thálii a tehdy čerstvá absolventka DAMU Anežka Šťastná získala Cenu divadelní kritiky za Talent roku. Bezpochyby na tom její Mrcha měla velkou zásluhu. Langmajer a Šťastná složitý vztah chybujícího (jak jinak) otce a chybující (jak jinak) dcery prozkoumali až na dřeň. Pomohla jim v tom pochopitelně sebejistá režie uměleckého šéfa Městských divadel pražských Michala Dočekala a také kongeniální hudba písničkáře Václava Havelky. První reprízy na Letní scéně hrajeme už 8. a 9. června (další v červenci a v září).
Na Letní scéně začínáme hrát ve 20 hodin, ale vyrazte k nám dřív. Procházka na Nový Svět – ať už přes Malostranské náměstí, Jelení příkop či Loretu vždycky stojí za to. Třeba cestou potkáte – tak jako já teď – začínající studenty malby, kteří se pokouší zachytit onu nezachytitelnou atmosféru staropražského zapadlého koutu, a třeba se stejně jako oni posadíte na nedaleké schůdky (jako já) a otevřete poznámkový blok (jako já) a něco napíšete, třeba poslední odstavec vašeho blogu… Jako já.
Nový Svět je pro tvorbu jako dělaný. Tu divadelní především.
Pavel Ondruch
První hrací týden absolvovala poslední zatěžkávací zkoušky v plném provozu. Po sedmi dnech hlásím, že prošla na výbornou. Jeden den bylo horko, druhý pršelo, třetí foukalo, čtvrtý nebylo ani tak, ani tak, pátý mžilo, šestý bylo příjemné pošmourno a během sedmého vydržela i zemětřesení vyvolávané zlatým hokejovým zápasem… Zkrátka v hledišti jste rozdíl poznali jen stěží. Však určitě znáte ten pocit, kdy s ledovou kávou relaxujete na zastřešené terase a je vám jedno, jaký nečas se odehrává tam venku – vy jste prostě v pohodlí. I když pochybuji, že je vaše terasa opatřena sofistikovaným systémem osvěžujících mlžítek… Ta Ungeltí ano.
Právě díky těmto vymoženostem si můžeme dovolit být jedinou pražskou letní scénou, která hraje od května. Naše prvenství ocenil nejeden novinář na tiskové konferenci, kterou jsme při zahájení Letní scény uspořádali (fotografie najdete na konci tohoto článku). S novináři celého spektra české žurnalistiky se setkali Milan Hein (pozval na tragikomedii Staří mistři, kde hraje s Františkem Němcem), Simona Stašová (nalákala na své tři tituly), Jitka Smutná (žádanou novinku s ní a s Terezou Brodskou Nadechnout se života hrajeme v létě celkem devětkrát), Bára Štěpánová s Ondrou Brouskem (sehrané duo z Krásné vzpomínky), Marek Němec s Igorem Orozovičem (bráchové z Bráchy) a Anežka Šťastná (Talent roku z Cesty k vodopádům). Na všech přítomných bylo vidět, že se do malebného prostředí, které si i díky střídmé divácké kapacitě zachovává komorní atmosféru, těší. Simona Stašová, pravidelný host Ungeltu, to pojmenovala nejpřesněji: „Tady mohu obejmout celé hlediště. A to až do poslední řady!“
Na tiskovou konferenci kromě herců dorazil i vzácný host – ředitel Centra Paraple David Lukeš. Jistě víte proč, čtete přece tento blog! TADY jsem psal o tom, že naše Letní scéna slaví 20. výročí, a že Centrum Paraple slaví 30. výročí, a že i to byl důvod, proč se Ungelt rozhodl Paraple finančně podpořit uspořádáním charitativního představení Bráchy 10. července. Milan Hein na tiskové konferenci nově prozradil, že výtěžek ze vstupného (který bude kvůli speciálním zvýšeným cenám už tak vysoký) Ungelt ještě zdvojnásobí… To přítomného Davida Lukeše zjevně zaskočilo. Jeho děkovaná řeč, ve které ocenil, že malé rodinné divadlo daruje víc peněz než mnohé obří firmy, nás dojala…
Mimochodem David Lukeš byl také v květnu hostem – spolu s Igorem Orozovičem – rozhlasových Rozprav Milana Heina. Všechny okouzlil svým humorem a chcete-li se nechat okouzlit také, díl je volně k poslechu TADY.
Ke koupi vstupenky na blížící se charitativní představení Bráchy 10. července vás ale nemusí motivovat jen chuť spolu s námi pomoci Parapleti, ale také prozaičtější důvod. Všechny další reprízy jsou beznadějně vyprodané… A není radno otálet ani u ostatních kousků – už teď jsme celkově vyprodaní ze skoro 70 %.
I tak ale máte v těchto chvílích poslední šanci sehnat lístky na Všechny báječný věci, které Letní scénu letos započaly a které ji 13. září završí. Za vzácnou dostupnost vstupenek může fakt, že se nám s Richardem Krajčem podařilo v průběhu celého léta nalézt pro Báječný věci hned 16 termínů. Když k tomu připočteme 4 reprízy Deštivých dnů (již vyprodaných), tak podlehneme dojmu, že Richard bude na Novém Světě bydlet. Umíte si představit krásnější letní sídlo?
Ale nechci vám tady doporučovat inscenace, na které už téměř nejsou lístky. Chci vás naopak pozvat na chuťovky, které jsou tak trochu pozadu. A neprávem.
Stůl pro dva s Alenou Mihulovou a Daliborem Gondíkem měl těžký začátek poznamenaný delší nemocí Alenky. Porod této střihové romantické komedie nebyl jen tak, takže nikdy nezapomenu na zlomový okamžik „oficiální“ premiéry na Letní scéně loni v červnu. Inscenace poznamenaná přerušovaným zkoušením a vyčerpávající nemocí na čerstvém vzduchu nebývale rozkvetla. Herci to rozparádili tak, že na konci s nimi rozjařené publikum tančilo zumbu a jedna nadšená divačka dokonce neodolala výzvě Dalibora a vyhupsla až na jeviště. Léto této dynamické komedii zachycující v půlročním horizontu vztah dvou samorostů strašně slušelo. Přesvědčit se o tom můžete jen dvakrát (21. a 22. června).
Hudební komedii Krásná vzpomínka považuji za důkaz toho, jak dobrý text může skvělá režie a přesné obsazení vystřelit do dramatických výšin. Renomovaný režisér Martin Čičvák z příběhu korepetitora, který by chtěl prorazit jako skladatel a místo toho korepetuje hlasově neobdařenou operní divu, vytvořil neuvěřitelně zábavnou studii o tenké hranici mezi sebeklamem a snem. Bára Štěpánová se za roli Florence Foster Jenksinové umístila v širší nominaci na Cenu Thálie, na čemž mě překvapilo snad jen to, že nominován nebyl i Ondra Brousek. Vlastně ne! Překvapila mě ještě jedna věc: že nezískali nominaci v oboru muzikál (hudební dovednosti, kterými diváky oba živě obšťastňují jsou mimořádné). V červenci a srpnu odehrajeme šest repríz.
Po dvou komediích mi nezbývá než doporučit psychologické drama zabalené do atraktivního formátu road-movie – Cesta k vodopádům. Jiří Langmajer se za roli Opičáka ocitl v širší nominaci na Thálii a tehdy čerstvá absolventka DAMU Anežka Šťastná získala Cenu divadelní kritiky za Talent roku. Bezpochyby na tom její Mrcha měla velkou zásluhu. Langmajer a Šťastná složitý vztah chybujícího (jak jinak) otce a chybující (jak jinak) dcery prozkoumali až na dřeň. Pomohla jim v tom pochopitelně sebejistá režie uměleckého šéfa Městských divadel pražských Michala Dočekala a také kongeniální hudba písničkáře Václava Havelky. První reprízy na Letní scéně hrajeme už 8. a 9. června (další v červenci a v září).
Na Letní scéně začínáme hrát ve 20 hodin, ale vyrazte k nám dřív. Procházka na Nový Svět – ať už přes Malostranské náměstí, Jelení příkop či Loretu vždycky stojí za to. Třeba cestou potkáte – tak jako já teď – začínající studenty malby, kteří se pokouší zachytit onu nezachytitelnou atmosféru staropražského zapadlého koutu, a třeba se stejně jako oni posadíte na nedaleké schůdky (jako já) a otevřete poznámkový blok (jako já) a něco napíšete, třeba poslední odstavec vašeho blogu… Jako já.
Nový Svět je pro tvorbu jako dělaný. Tu divadelní především.
Pavel Ondruch
